La Grace: Tall Ship Race 2015 začíná

la_grace_logoPíše kapitán lodi La Grace, Pepa Dvorský:

2.7.2015 čtvrtek

Po doplutí do Belfastu se klasicky uklízí, jako by byla sobota. Zvon se leskne jako snad nikdy předtím a na La Grace vlaje ohromná česká vlajka, která přitahuje pozornost davů lidí kolem!

Večer mají všichni volno – od práce i kapitána. Já s milým a krásným doprovodem odcházím na „Captain dinner“. Ta se pravidelně koná v nádherných prostorách na městské radnici. Je vidět, že v dobách staveb obřích, luxusních parníků se Belfastu dařilo dobře. Jídlo je skvělé, jen si člověk musí zvyknout na to, že uprostřed velkého talíře počmáraného proužky od čokolády hledáte maso pod kytkama! Večer si ještě projíždíme přístav plný nádherně nasvětlených lodí na člunu. To je taky paráda, co ihned pohladí námořníka po duši.

3.7.2015 pátek

Den plný práce. Je třeba všechno zjistit, zkontrolovat a vypapírovat! Abych všechno urychlil, nechal jsem nanosit všechny naše záchranné prostředky na jedno místo, a to se vyplatilo. Jindy obávaní členové „race control“ jsou u nás nadšení. Prochází kupičky, počítají věci, ale hotoví jsou za hodinku. Aby bylo co nám vytknout, píšou, že v doporučeních byly psány navíc 4 ks bílých raket a náš záchranný člun nemá drift kotvu. Sice jsem o tom nic neslyšel, ale slibuji, že to ihned napravím, což se podařilo. Na „Captains breefing“ dostáváme před všemi ocenění za nejlépe připravenou loď do závodu!

Dopoledne se naloďuje nová posádka. To sebou nese spousty práce od poučení až po ubytování.

Odpoledne je tzv. „crew parade“. Posádky lodí se sešikují do ohromného průvodu táhnoucího městem a cílem je udělat co nejvíce rámusu, rozruchu a upozornit na svou loď!

Crew parade

Crew parade

Potom následovala tzv. „Crew party“. Zjednodušeně řečeno mejdan pro posádky. („Crew dinner“ se to fakt nazvat nedá), takže sváča, pivko, tanečky!

Čeští piráti

Čeští piráti

Pozdě večer nám zbyl ještě čas na prohlídky lodí! To je ale opravdu paráda. Všude se dostanete, všechno vidíte zblízka a na cokoliv je možné se zeptat – fakt super příležitost!

4.7.2015 sobota

Další náročný den. Hned od rána probíhá výcvik nováčků. Jména lan, jejich pozice i způsob zacházení musí mít každý v malíčku! Potom je pro nás připravena speciální show v muzeu na místě bývalých doků, kde se stavěl Titanik. To jsem bohužel díky povinnostem kapitána zmeškal (což mě hodně mrzelo), ale moje posádka a hlavně Filip byli opravdu nadšení. Člověk jako by cestoval v čase a krom návštěvy toho místa měl možnost si prožít vše od stavby, přes procházkou uvnitř, až po potopení nejkrásnější lodi té doby! Souhrnně řečeno – spousta interaktivní 3D zábavy pro malé i velké.

Večer odešlo šest našich důstojníků do námořního muzea na „officers dinner“, což je opět večeře, ale v luxusních prostorách naprosto stejných jako byly na Titaniku. Vše se tehdy stavělo dvakrát a tohle byla velká příležitost nechat Titanik opět ožít a nejen ve filmu! Na fotkách našich kluků jsem viděl, jak jezdí po zábradlí velkého schodiště a užívají si to!

4. cervence

Závěrečný ohňostroj

5.7.2015 neděle

Ráno odjíždí domů můj syn Filip. Je mi to moc líto. Je to prima kluk, co je na lodi doma, ale musí. Pravidla závodu neumožňují mít na lodi nikoho pod patnáct let. Žádal jsem o výjimku, ale neprošlo to.

Dopoledne úklid a přípravy na odplutí. Práce/zmatky a předodjezdová horečka. Do toho si asi 20 minut před časem „T“ vzpomene Ivo kuchař, že ještě něco zapomněl. No, to by ho člověk zrovna zabil! Kluci to ale nějakým zázrakem stihli, a tak hned po jejich naskočení odvazujeme loď a vyrážíme do průvodu lodí! Spousty lidí, co nám mává ze břehu a my jim atd., atd. Z jedné zakotvené obří lodi dokonce volá její česká posádka: „hodně štěstí v závodě!“ Vše jde podle plánu až na nedisciplinovanou polskou posádku Fryderyka Chopina. Před hlavní vojenskou lodí v defilé stahujeme naši státní vlajku a spouštíme plnou boční salvu z našich děl. Stejně ale vypadáme jako David a Goliáš! Na konci taháme plné plachty a vyrážíme na sever! Jde to rychle. S větrem a proudem v zádech proplouváme až na sever Irska. Tam se ale podmínky radikálně mění. Protiproud nás zpomaluje až na 1,5 kn, a to už jedem i na plný plyn motoru. Je čas to vzdát a přespat v zátoce u nejbližšího ostrova.

6.7.2015 pondělí

Vstáváme už ve čtyři hodiny a s proudem v zádech snadno přeplouváme blíže ke startovní čáře. Po snídani děláme poslední přípravy. Nefouká, ale to se brzy změní.

Start závodu je naplánován přesně ve 13 hodin místního času. Jsem lehce nervózní, ale všechno jde skvěle. Počítáme, taktizujeme a všechno donekonečna kontrolujeme atd. Nenápadně křižujeme Lehmkuhl. Tak „teď“ zaznělo hodinu před startem na palubě La Grace – přidáváme plachty a naplno míříme k návětrné bóji. S jediným cílem – nepustit nikoho pod nás, aby nám nemohl vzít vítr. Ostatní stále váhají. Náhle si nás všimla Europa – zvedá plné plachty na obou stěžních, ale je příliš daleko. Po ní reagují další, ale to už má La Grace rychlost. A.Humboldt je nejblíže a obraci, ale jde mu to příliš pomalu. Podjíždíme ho a získáváme nejlepší pozici do brány. Ostatní se řadí do rojnice za námi. Byl to mistrovský kousek a vychutnáváme si ten nádherný podhled na řady lodí za námi.

Alexandr fon Humbolt

Alexandr fon Humbolt

Prima historka:

V Belfastu námořníci z lodi Cisne Branko (při balení našich holek) říkali, že jim budou na startu mávat. Líbila se mi pohotová reakce Romči, která jim na to řekla: „my vám budem taky mávat, ale ze zádě La Grace“. Smáli se, ale teď se zase naplno smějem my. Netušil jsem, jak moc to bude pravda!

Bark Europa

Bark Europa

Na palubě je bojová nálada. Zvedáme plné plachty a měníme kurz. Po čase nás velké klipry dojíždějí. La Grace jde chvílemi až 10 kn (na hranici svých možností), ale oni mají v tomhle počasí, pro které jsou dělané, na svých rychloměrech 15 kn. První nás předjel Christian Radich. Když nás míjel ve vzdálenosti cca 100 m vypálili jsme na něj z děla. Je to nádhera s jakou elegancí profrčel po našem závětrném boku. Plné plachty a bouřlivý vítr kliprům prostě svědčí!

Christian Radih

Christian Radih

Vítr stále sílí. Refujeme, ale ručička rychloměru neklesá. S proudem, který se mezitím otočil, loď uhání přes 11 kn až do večera. S Markem konzultuju počasí – velké lodě zamířily na oceán. Přesto, že jsem se původně chtěl vyhnout zákeřným mělčinám a zrádným proudům souostroví Hebridy a Severní Skotsko, měním taktiku a mířím mezi ně do středu tlakové níže.

7.7.2015 úterý

A vyplatilo se to: Vítr slábne a vlny se výrazně zmenšily. Uměle zpomaluju loď a nechávám všechny vyspat. Důvodem je nebezpečná bouře od síle více než 45 kn na sever od nás. Ostatní lodě se do ní ženou jako blázni. Protivítr o téhle síle hodně promíchá pořadí a přežijou jen ti nejlepší. Mým cílem je tu počkat, než se to tam vyblázní! A kdo ví – „Na konci odpočatí předjedem ty, co zbudou!“.

Celý den byla pohodička. Bez vln za ostrovy jsme se ploužili za krásného počasí až na jih ostrova Skye. Ten je mimochodem moc krásný. Z ostře zelených stolových hor se řítí velké vodopády přímo do moře. Večer přichází varování od Marka, že v 19 hodin zasáhne bouře i naši oblast. Slaběji, ale přesto. S plnými plachtami na předním stěžni se ploužíme až do 18:59 hod. A pak to přišlo. První náraz větru otočil naši loď k jihu. Praštili jsme talíři s večeří a všichni běžíme refovat. Je mi jasné, že bouře je tady. Rychle sundáváme, co se dá, a snažíme se dostat loď pod kontrolu. Secvičené posádce to trvá jen několik málo minut. Podle synoptických map se vytvoří tryska o síle 7°Bf a vítr bude slábnout na druhé straně zálivu u ostrova Nord Harris. Vyrážíme tam. Loď se chová velmi důstojně a uhání přes kanál jak nejrychleji dovede. Úhel stoupání výrazně vylepšuje právě se otáčející proud.

8.7.2015 středa

Máme všechny trumfy a tak křižujeme celou noc kanálem k severu. Cestou potkáváme lodě, které už to vzdaly. Cisne Branko volně driftuje rychlostí k jihu. Další, jako třeba Gulden Leeuw hodily kotvu v závětří ostrova. Na lodi je bojová nálada, a to žene naši La Grace dopředu. Ráno se k nám dostává zpráva, že jsme první v „kategorii A“ a dokonce i první v „kategorii Over All“. Opět si užíváme ten sladký pocit vítězů. Závod ale ani zdaleka neskončil! Dostáváme se na otevřené moře. Přestože je po bouři, vlny stále dosahují výšky 4 metry. Teď je teprve vidět, s čím bojovaly lodě plující vnějškem a ty co spěchali kanálem. Vítr slábne. Loď zpomaluje a čím dál divočeji se mele. Co naprosto nechápu, je to, že ostatní lodě (i ty poměrně blízko nás) ještě plují. Fryderyk Chopin má na rychloměru 8 kn, a my už stěží dosáhneme 2 kn. Do noci jsme se dohrabali k NW mysu Skotska. Cestou opravujeme díry v plachtách a další drobné škody, které špatné počasí způsobilo.

9.7.2015 čtvrtek

Ve tři hodiny ho míjíme v těsné blízkosti, při které rozeznávám každý kamínek na jeho strmých stěnách. Rozkaz noční zněl jasně: při sebemenší známce nebezpečí nastartovat a bezpečně ho minout. Náhlý závan větru nás ale přenesl přes toto mystické místo. Vítr o síle 1-2 Bf° však stačí jen k tomu, abychom za celý den posunuli loď proti vlnám o trapných 25 NM. Ostatní jedou – na lodi se začínají vyvíjet teorie o poctivosti kapitánů některých lodí. Do večera jsme loď očima dotlačili až skoro na sever souostroví Orkneye. Tady se pří západu slunce La Grace nejenom zastavila, ale dokonce vlivem protiproudu začala posouvat zpět. Za jediné poslední dva dny jsme se propadli o pět míst v pořadí. La Grace zbývá do cíle 300 NM, některým lodím, co byly před dvěma dny jen 5-20 NM od nás, zbývá méně než 100 NM. Je třeba se začít smiřovat s prohrou….

Po telefonu s Markem zvažuju možnosti a on mi zjišťuje, že minimálně do rána rozhodně nefoukne. Loď sebou hází ze strany na stranu tak, že začínám mít strach o volně visící plachty. Jde se spát. O pohodlí a odpočinku se ale rozhodně mluvit nedá. Kývání je tak intenzivní, že například Lenka snažící se o spánek v zavěšeném lůžku (hamace) narovnala houpačkový hák (8mm silný) a dokázala ho přetrhnout! Naštěstí spadla z velké části do měkkého – na Jirku, který spal nic netuše pod ním. Ještě, že je Lenka takový „smíšek“. Na její celoživotně dobré náladě to nijak neubralo, jen na jejím pozadí se vykouzlil mnohobarevný suvenýr v modrofialové barvě.

10.7.2015 pátek

Přichází vítr. Další ostrá stoupačka. Podle očekávání bude vítr sílit, až opět dosáhne bouře. Jako by tady na dalekém severu vítr uměl jen plná, nebo nic! Je tu opravdu krásná příroda, ale drsné počasí. Často prší a teplota jen kolem 9°C. Pomalu se smiřuju s tím, že letos pro nás žádné léto nebude. Tím ovšem nechci v žádném případě říct, že lituju – strašně moc se mi tu líbí!

Snažíme se přestoupat přes jih souostroví Shetlandy a při východním větru to není úplně snadný úkol. Posádka už je hodně unavená a několik lidí má z toho nepříjemného houpání mořskou nemoc. Za poslední dva dny jsme se hodně propadli v pořadí, a tak dokonce vážně uvažuju zastavit na den na Shetlandech. Nakonec jsem se rozhodl, že pokud nenajdu střih větru, o kterém Marek mluvil, že to udělám. La Grace nemá schopnost stoupat v úhlu, který potřebuju v další bouři o síle 7°Bf, která se na nás nezadržitelně řítí. Je jasné, že tentokrát nebude kam ustoupit. Žádný kanál, co nás schová před vlnami, ale jen 250 NM otevřeného, ledového, Severního moře. Důstojné místo pro opravdovou bitvu.

Těsně před ostrovy se jako zázrakem vítr stočil o 45° – fouká SE a rychle sílí. Jsme ale připraveni. Loď uhání 7 uzlů po plným podélným oplachtěním, přední plachtou a zrefovanými košovkami. Na palubě opět zvítězila bojová nálada. Sice to nepotěšilo družstvo s mořskou nemocí a skupinku lidí, co si chtěla zítra hladit shetlandské poníky, ale co nadělám. Plujeme dál.

Loď sebou divoce hází, na spoustě míst teče do postelí atd. Ohromné vlny, na kterých surfujeme, nenechají nikoho vyspat. Chudák Olda (67let) byl při jedné takové vymrštěn z postele z kajuty dvě a prorazil stěnu do chodby tak, že vyklonil podpěrný sloup stropu. Díky ohromným vlnám se na naší lodi dokonce vžil i nový námořní termín. Dělové střílny mají na sobě nově každá namontovanou vyřezávanou lví hlavu a tak kdykoliv přijde vlna, která nakloní loď, tak se od kormidla ozve: „jooo, dal jsem napit lvům!“

Tohle moře se rozhodlo nedat nám nic zadarmo. La Grace ale pluje dobrým směrem, a tak jsem spokojen.

11.7.2015 sobota

Ráno zbývá do cíle 160 NM. Ivoš nadává jako vždycky, takže vím, že je všechno v pořádku! Blížíme se do oblasti hustě poseté ropnými plošinami. Je velmi špatná dohlednost. Mlha a dokonce déšť, ve kterém mám pocit, že poletují krupičky sněhu. Závodíme, ale na všech jsou už vidět známky únavy. Úplnou náhodou zachytávám signál z ropné plošiny a mobil spustil sérii příchozích sms plných gratulací. V té včerejší bouři, kdy La Grace plula rychlostí 7-8 kn, mnoho lodí před námi uvízlo v bezvětří ve vzdálenosti 30 NM od cíle. Jsme opět ve hře a naše šance na dobré umístění roste. Seřizujeme plachty, jak nejlépe to jde, zkracujeme si cestu středem sektoru mezi ropnými plošinami, přidáváme plachtu z Vojtovy okruhovky atd. Bude to hodně dramatické a do poslední chvíle půjde o minuty. Před námi je ale ještě celých 100 NM zrádnými vodami Severního moře. Bude to dlouhá noc a je jasné, že to bude velký boj.

12.7.2015 neděle

Nádherná jízda. Loď letí po vlnách 7-8 kn. Posádka je nadšená a naše naděje na dobré umístění je výborné. Posouváme se na 2. místo. Nad ránem je však všechno jinak. Loď zpomaluje a zpomaluje! Náhle se z mlhy těsně za námi vynořuje Krásná slepice – Belle poule. Loď francouzské armády plující na Island. Vítr se úplně zastavuje. Spouštíme člun a jedeme na přátelskou návštěvu a lahvinku dobrého vína. Lodě stojí vedle sebe pod plnými plachtami. Po hodině odpočinku je třeba ale zase závodit.

13.7.2015 pondělí

Bezvětří pokračuje celou noc. Strkáme loď i očima k cílové čáře 30 NM odsud! Ve 4:58 AM UTC jsme v houfu mnoha dalších lodí slavnostně překročili cílovou čáru. Unavení, ale šťastní!!! Pokračujem směr Aalesund a po obědě přistáváme v městském přístavu. Je to nádherné město plné barevných domů pod zasněženými horami.

Cisne Branco připlouvá

Cisne Branco připlouvá

La Grace ukončila 1. etapu Tall Ships Race 2015 Belfast – Alesund ve 6 hodin 58 minut našeho času, a to na 3. místě v Class A a 4. místě Overall. Vynikající výsledek!

Reklamy
Categories: La Grace, Severní moře | Vlastnosti: , , , , , , , , , , , | 1 komentář

Navigace příspěvku

One thought on “La Grace: Tall Ship Race 2015 začíná

  1. Díky upozornění Rudy Holého jsem si začal číst vaši reportáž. Zdravím vás i závodní komisi, možná, že si ještě někdo na HEBE a jeho posádku vzpomene. Vím o čem píšete. Vaše dojmy byly i našimi, když jsme několik let (od roku 1969) pluli na akcích STA, Tall Schipech atd. Zdraví vás HEBE III která pluje v Řecku a Hebáci, kteří s HEBE IV závodí po Evropě na jezerech. Dne 17.7.2015 se Jakub Havelka oženil a než děti dorostou se asi na závodech STA neobjevíme.
    AHOJ, AAAAAAAAAAAHOJ.

    Jarda

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Blog na WordPress.com.

%d bloggers like this: